Skip navigation

Ve Sněmovně proběhl seminář o úderu NATA na Jugoslávii, a protože se pořádal pod záštitou Jardy Foldynů, muselo se jednat o mašíblovskou exhibici jejíž hlavním tématem bylo jak je Velký Satan špatný, áááno? Hlášky typu  “Miloševič chtěl jít vlastní cestou, podobně jako chtěla jít vlastní cestou libyjská džamáhírie nebo Sýrie” mi vydrží ještě na mnohé osamělé noci, ale zastavit bych se chtěl nad jednou větou:

„Srebrenica je velký mediální podfuk,“ dodal další přednášející Václav Dvořák, autor filmového dokumentu Uloupené Kosovo. Mezinárodní soudní dvůr při OSN přitom vyvraždění více než osmi tisíc bosenských Muslimů Srby označil za genocidu. Podle režiséra Dvořáka byla však řada obětí označených za Muslimy ve skutečnosti Srby. Filmař podle svých slov vychází z „neoficiálních internetových zdrojů“.

Internet je prostě živnou půdou pro tyhle nezávislé a kritické duše, co mají dostatek kritičnosti zapochybovat o tom, že sovy nejsou tím, čím se zdají být, ale ne dost aby okamžitě neskočili na první alternativní vysvětlení na které narazí, takže za všechno vlastně můžou CIA, Illumináti, Majestic XII, židozednáři nebo cyklisti.

Still better journalist than A.B.Bartoš

Analýza tohoto jevu, stejně jako fakt, že “první alternativní vysvětlení na které narazí” většinou znamená propagandu prokremelských skupin si nechám na jindy, jsem dnes unavený. Chtěl bych se ale s vámi podělit o jednu malou perličku kterou chovám hluboko ve svém srdci. Je to klenot alternativní a nezávislé žurnalistiky: Adam Votruba píše do Deníku Referendum o masakru v Račaku a sděluje nám kruté pravdy jako je ” Informace jsou natolik rozporuplné, že hledat v nich historickou pravdu se zdá jako marný úkol.” Proto se s radostí na nějakou námahu s hledáním pravdy vykašlal, protože to by bylo moc práce a on by přišel o punc hloubavého člověka co se nenechá opít rohlíkem, na co věřím že nějakou tu prvačku z Fildy je schopný nabalit.

Hlavním argumentem jeho článku je že srbský a běloruský tým forenzních znalců našli na rukou obětí stopy po střelném prachu a platí tak srbská verze že šlo o zastřelené bojovníky Kosovské osvobozenecké armády, kteří byli zastřeleni v boji a pak jejich těla někdo převlékl do z uniforem do civilních šatů. Po pečlivém prozkoumání neoficiálních internetových zdrojů nám pak sděluje že:

Se zajímavým příkladem zavádějící interpretace jsem se setkal na anglickojazyčné Wikipedii. (Mimochodem je poměrně zajímavé porovnat interpretaci na různých jazykových verzích: anglická, albánská a chorvatská se drží verze masakru, srbská, ruská, francouzská a polská tuto verzi popírají, nebo jsou k ní velmi skeptičtí.) Text na anglické Wikipedii se zabývá i zmíněnou metodou zjišťování stop střelného prachu na lidském těle, kterou použili srbští lékaři a která je nejzávažnějším argumentem pro tvrzení, že mrtví v Račaku nebyli civilisté, nýbrž ozbrojenci padlí v boji. Podle textu na Wikipedii je prý použitá metoda nespolehlivá. Zjištění mohou být falešně negativní, nebo naopak falešně pozitivní, používá se však dosud v zemích, které si nemohou dovolit modernější metody. U této informace je uveden dokonce odkaz na odborný kriminalistický článek.

Přičemž je zajímavé že text na české Wikipedii je víceméně stručná verze jeho slavného článku. Co z toho vyvozuje?

Způsob, jakým asi vcelku správné informace podány, se snaží navodit dojem, že přítomnost střelného prachu na rukou obětí není podstatná. Pokud ovšem platí, co zde bylo o dané kriminalistické metodě řečeno, pak je třeba se ptát: Přece jen je alespoň vysoká pravděpodobnost, že zjištění má určitou vypovídací hodnotu, proč tedy finští lékaři tuto metodu nepoužili? Nebo proč nepoužili ony modernější metody, které se používají v zemích, jež si to mohou dovolit?

Spoustu a spoustu pochyb. Škoda že si ale nekliknul ještě párkrát. Anglická Wiki vcelku hezky shrnuje výhrady k metodě kterou použili srbský a běloruský tým:

Criticism was levelled against the paraffin method used by the Yugoslav and Belarusians to test for powder residue on the victims’ hands, since it regularly gives false positives because of many other substances, including fertilizers, tobacco, urine and cosmetics, and even provides false negatives on occasion. The test is still used by the police of many countries who cannot afford more modern methods, but has been described since as early as 1967 as ‘of no use scientifically.’

 No jo, to je sice pěkné, Ale, ale to vůbec nepopíra to argumentační eso které Votruba vynesl na stůl. Proč finský tým nepoužil modernější metodu? Proč ji jenom nepoužil? (mrk mrk)

Jenže on ji použil.

Traditionally, a paraffin test has been used in gunshot residue analysis (GSR). To remove
residues from the hand, casting with paraffin has been suggested. This test lacks specificity,
however, and at the Interpol meeting in 1968 it was officially stated that it no longer should be
used. The most successful technique to date for the analysis of GSR analysis is without doubt
the Scanning Electron Microscope with an Energy Dispersive X-Ray Analyzer (SEM-EDX).
Only this method has the ability of determining the metallic content without concern about
environmental contamination. With the SEM-EDX, the sample is virtually unaffected by the
analysis and can be re-examined, if necessary, many times. The sample for the GSR analysis is
collected by means of a tape-lift taking into consideration routine precautions (contamination).
Paraffin test was for the above reasons not used by the Finnish Team. Test samples for
SEM-EDX were taken and they proved to be negative.

Kdyby Votruba nebyl líný hovado a koukl se až na samej konec té anglické Wiki, došel by k veřejně přístupnému reportu o výsledcích toho finskýho týmu. Ale to by bylo moc námahy a připravilo ho to o možnost hrdinsky zpochybňovat lži kterými nás tu američtí imperialisti krmí, stejně jako by to připravilo několik nekritických kritiků zahonit si nad zlem Velkého Satana.

Ano, je to poměrně neškodný článek a hlubinami českého internetu bloumají mnohem nebezpečnější individua. Ale tenhle článek  mě dožírá z jiného důvodu – Votruba je (nebo to o sobě tvrdí) historik. A myslím si že by nebylo špatné klást na takové lidi tvrdší nároky pro práci se zdroji než klademe na studenty gymnázií a požadovat po nich aby strávili hledáním zdrojů dýl než deset minut na Wiki.

Ale možná jsem jen staromódní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.