Skip navigation

Monthly Archives: Leden 2013

Tak se nám před tím druhým kolem kumulují celkem tři vlny hysterie. První je “Kdo nevolí knížete je zaostalý a mentálně retardovaný troglodyt, Zemana volí jen tupé ovce!”, druhá “Kdo nevolí Zemana je pro návrat před rok 1918, Schwarzenberga volí jen tupé ovce!” a třetí je “Kdo nevolí, ten dává najevo svojí nespokojenost s oběma kandidáty které můžou volit jen tupé ovce!” Dovolte mi zastavit se u tohoto třetího fenoménu.

Nechci se věnovat tomu, když někdo nejde k volbám protože neví ,kterého ze dvou pro něj nesympatických kandidátů si vybrat. Ne, tomu jsem se už věnoval a můžu tak maximálně spekulovat o rozpadu psychiky kterou neschopnost vybrat si značí. Zajímá mě spíš postoj který je tak nějak shrnut v popisu této fejsbůkové skupiny: “Nevolit neznamená nemít názor. Nechceme však podporovat kandidáta, který pro nás byl ještě před prvním kolem nepřijatelný.”

Ano, nepřijatelný. Vždy a za všech okolností.  Protože jsem se nechal vybičovat k takovému vnímání politiky že je to pro mě souboj Dobra se Zlem a já odmítám se zkorumpovat tím, že se byť jen dotknu jednoho z jeho chapadel. Je to zvláštní potřeba rituální čistoty – političtí kandidáti jsou jen halal a harám, tercium not datur. A nejvíce na ní mě překvapuje že se k ní uchylují především fanoušci Václava Bělohradského, člověka, který tady v devadesátých letech vystupoval proti tomuhle chápání politiky jako střetu metafyzických kategorií a zasazoval se o její liberální chápání jakožto střetu zájmů, a dodnes v rozhovorech vypráví jak za to Klause tenkrát obdivoval.

Ale možná mě to až tolik nepřekvapuje, když uvážím že Bělohradského poslední článek ukazuje fetiš fetišů a jeho používání termínu “simulkarum” mě nutí zauvažovat nad tím, jestli jedna z mých definic rozdílu mezi proalty a dosťáky nebyla chybná. Doteď to totiž vypadalo že obě skupiny se sice strašlivě rady ohánějí knihami velkých osobností, ale jenom u proaltů to vypadá že ty knihy opravdu četli. (Druhý rozdíl, že narozdíl od dosťáků nevypadají jako že si naposledy zašukali za druhé republiky furt platí.)

 

A celé toto se zracionalizuje plánem že neúčast u voleb/vhození prázdného lístku znamená vlastně snížení legitimity prezidenta a že kdyby to takhle udělalo víc lidí, tak prezident bude mít legitimitu jen pár procent a můžeme mu to připomínat. No jasně že, ale k čemu to bude?

Pokud prezident plánoval naslouchat hlasu veřejnosti, tak by to dělal ať už by byl zvolená jen pěti hlasy v republice, nebo dostal kimovských 99.8 %. Pokud ne, tak by s tím nezačal ani kdyby byl tím jediným kdo k volbám přišel. Chování prezidenta závisí na jeho osobnosti, ne na nějaké mystické legitimitě kterou při volbách nasaje. Ne, nezáleží na tom že se změnil způsob volby prezidenta a ten je teď volen přímo. Chování prezidenta, využívání jeho pravomocí a všechny tyhle věci se u nás dost brutálně proměnily s výměnou Vaška I. za Vaška II., a způsob volby zůstal stejný. Ne, nebude váš hlas vnímat jinak když bude mít malou “legitimitu”.

On hlavně vůbec váš hlas neuslyší. Je to sice pěkné gesto, nejít k volbám/vhodit prázdnou obálku, ale to je tak všechno – gesto. Kdo nepůjde k volbám, nebude se dát odlišit od těch kdo nevědí kterého kandidáta si vybrat, nebo ještě hůř, jeho gesto splyne s těmi kdo považují oba kandidáty za stejně dobré a těžko tedy poukáže na to jak s politikou nesouhlasí. A kdo vhodí prázdnou obálku, nepůjde odlišit od těch kdo udělali chybu a svůj hlas zneplatnili omylem.

Takže místo toho, aby se člověk zamyslel kdo mu vadí méně a koho podporuje víc, tak zahodí svůj hlas kterým mohl něco ovlivnit jen aby mohl provést marné gesto vzdoru. Omlouvám se, ale tohle dupnutí nožičkou mi přijde dosti dětinské a směšné. Občas mívám pocit že spousta lidí nikdy nevyrostla, že si dříve hráli na kovboje a indiány a teď si také hrají na kovboje a indiány. Akorát že už to nejsou kovbojové a indiáni, ale prekarizované skupiny manuálně pracujících ohrožované industriálním kapitalismem globalizující nadcivilizace a subalterní Jiné. Ale to už je jiný příběh.

Už se na mě obrátilo několik mých známých s tím, že bych měl z titulu svého vzdělání a jiných úchylek vidět víc o nadcházející presidentské volbě a co si o ni myslím, že to se jim všichni kandidáti zdají dost napytel. S tím se nedá nesouhlasit, ale nechápu proč by si někdo měl nechat od politologa radit koho volit, to si rovnou může poradit od religionisty v kterého boha věřit a od antropologa na kterou barvu kůže se nechat přeoperovat. Ale myslím že můžu poskytnout dvě jednoduché rady: Běžte volit a volte toho kdo je podle vás nejlepší kandidát a můžete se za něj postavit. A pokud nejste schopni přijít na to kdo vás nejvíc oslovuje, tak prostě odhazujte volení lístky podle toho kdo vás štve nejvíc, až vám v ruce zůstane jen jeden. Je to dost jednoduchá metoda, předvedu:

9. Jana Bobošíková

Hahaha. Nemusím tady vypisovat všechny důvody proč jde Bobo pryč jako první, že ne? Bobo se dostala ta pochybná čest být jediným kandidátem který je horší než Miloš Zeman. Protože jakkoli ho nesnáším, nemůžu mu upřít to, že dotáhl ČSSD k vítězství, stal se premiérem a má zkušenosti z nejvyšší politiky (Jakkoli ta zkušenost spočívala především v pozurážení co největšího počtu lidí). Bobo dokázala tak maximálně rozkrádat EU zevnitř. A ta furt ještě funguje. Tragické.

8. Miloš Zeman

Hahaha. Nemusím tady vypisovat všechny důvody proč jde Zeman hned po Bobo, že ne? Tolik času nemám a Great Unclean One české politiky toho má na triku příliš. Šlouf. Rusko. Olovo. IPB. Oposmlouva. A tak dál. A tak dál. Je možná dobře že financování jeho kampaně je naprosto neprůhledné, nemuseli bychom v opačném případě usnout. V prezidentském úřadě by pokračoval ve směru nastoupeném Klasuem, akorát by byl u toho sprostší. A navíc jeho pravicoví voliči jsou nejsměšnější skupinou osob v Česku, ale o tom až někdy jindy. Děkujeme, odejděte už do toho důchodu.

7. Jan Fischer

Teď už se dostáváme na úroveň kandidátů které si jako prezidenty představit můžu. Ne že bych z nich skákal radostí, ale nebudu psát rozhořčené příspěvky o tom jak rozhodně chystám emigrovat, určitě ale. Fischer je obětí kampaně která se proti němu poslední dobu vede (A do které jsou zapojeni i zapšklí klauni v žoldu TOP 09), protože když se dostane do druhého kola se Zemanem, tak si nebudeme mít koho vybrat (čti: nebude tam náš oblíbený kandidát), oh noez. Fisher by mohl vyhovovat všem těm, kteří si stěžovali že Klaus je příliš aktivní a aktivistický, v tomhle případě by dostali velmi konsensuálního prezidenta který do konfliktů nešel ani když měl mnohem víc moci když byl premiérem. Ale v jeho případě se nekonfliktnost pro mě opravdu mění v bezpáteřnost a cestou si sebral velmi podivné přátele (Soukupa, hlavně). Sbohem.

6. Přemysl Sobotka

Sobotky je mi vlastně nejvíc líto ze všech kandidátů na prezidenta. Vlastně typický zasloužilý politik, který si svoji pozici ve straně odpracoval, někteří lidé ho mají rádi, nikoho pořádně nenaštval a v normálních zemích by dostal nominaci jako dárek místo politického důchodu. Ale tohle není normální země, spojení s parlamentní stranou je toxické, dosluhující prezident radši podpořil svého kamaráda z druhého konce politického spektra a Sobotka je tak nevýrazný že mi dělá neustálé potíže na něj nezapomínat ve výčtu kandidátů. Navíc jsou mi vzdálené jeho politické názory a jeho bilboardové heslo “Naše země, naše koruna” mi přijde jako volání po návratu monarchie. Život není pěkný.

5. Jiří Dientsbier

Jestli dřív vyřadit Dientsbiera nebo Schwarzenberga byla otázka. Schwarzenberg má na triku krytí Kalouska a bagatelizování korupčních kauz TOPky. Ovšem Jirka “čistý štít” Dientsbier nemá žádný čistý štít, je to provinční politik, který sice jednou odmítl velkou koalici na Praze, ale během předvolební kampaně do krajských zastupitelstev si klidně stoupal na pódia s místními kmotry ČSSD a jeho vztah k referendu v Plzni taky není zrovna sluníčkový. To co Schwarzenberg provozuje, Dientsbier teprve rozjíždí. Navíc pokud v něm někdo vidí naději na očistu ČSSD, tak by měl hlasovat proti němu, protože jeho odsunutím na prezidentský post tyhle naděje zmaří, z hradu nevedou žádné páky jak čistit vlastní stranu. V mých očích proti němu taky mluví to fiasko s nejobčanštějším ze všech kandidátů, který se nakonec musel nechat nominovat senátory. A trochu mě rozčiluje že spousta mých známých která plive na přímou volbu s tím, že přímo volený prezident bude cítit vyšší legitimitu svých činů a náš ústavní systém na to není nastaven, sodoma gomora, budou samozřejmě volit Dientsbiera, člověka, který se od začátku vymezoval nejvíce aktivně, stranicky a vyjmenovával zákony které bude vetovat. Možná že namítnete že jasně, to přece říkat musel. Inu, když musel tak musel. Už mě štve ta hra ČSSD “Změňme všechny volby na volby parlamentní”. Tuhle hru můžou hrát dva. Smolík Jirko.

4. Karel Schwarzenberg

O krytí Kalouska jsem psal už nahoře, tak co zmínit dál? Kníže není ani tak starý, jako jeho ušpinění Kalouskem ho připravilo o náboj který měl. Kalousek. Spousta lidí říká jak byl jako ministr zahraničí skvělý. Docela by mě zajímalo čím se to měří? Kalousek. V souboji o evropskou politiku prohrál s Hradem a Nečasem, dopustil rušení našich zastupitelství v zahraničí a nechal si osekat úřad. Zamini mu sice přirostlo k srdci tolik, že se nechal kompromitovat střetnutím s Čunkem, ale teď když zavětřil lepší úřad, tak osiřelé ministerstvo leží skoro tři měsíce ladem kvůli jeho kampani. Kalousek. Jo, a nikdy mi jeho bonmoty nepřišly vtipný. Kalousek. Když použiju sprostý slova já, tak je to prej vulgární. Holt bych měl asi nosit motýlka, to z nich rázem udělá řachandu století. Kalousek. Kalousek. Kalousek.

3. Zuzana Roithová

Zuzanu Roithovou považuji za jednoho z nejlepších politiků které má tahle země k dispozici. Zkušenosti z nejvyšších pater. Zkušenosti ze zahraničí. Odvedená práce za ní. Přehled a znalosti. V rámci možností příčetná. Pravděpodobně jste o ní nikdy neslyšeli. A to je trochu potíž. Nemyslím si že aktivní sebepropagace a vystupování na veřejnosti je něco co by mělo být vlastností českého prezidenta, ale u ní hipsterské vystoupení z mainstreamu dosahuje patologických rozměrů. Je problém, když vás podezřívám z toho že svou kampaň neberete vážně a konkurenci vám přitom tvoří chlápek potetovaný od hlavy k patě. Je to skvělá politička, ale ne materiál na prezidenta.

2. Táňa Fischerová

Málokdo z mého okolí by asi čekal že se u mě tak ukrutná pravdoláskařka probojuje tak vysoko, ale těžko proti ní něco mít. V poslanecké sněmovně myslím obstála, ve veřejných věcech se dlouhodobě a konzistentně angažuje, a i když by její sluníčkový světonázor někteří popsali jako “Blbá jak štoudev”, tak je to jediná osoba v české politice které věřím že to myslí upřímně. Nekonfliktní osoba, ale narozdíl od svého jmenovce s propracovaným názorem. Ale i když jsem stále úplně nevyloučil že ji to hodím, její politické názory stojí docela daleko od těch mých. Škoda.

1. Vladimír Franz

Přiznám se, původně po ohlášení jsem byl z Franzovy kandidatury nadšený. Někdo kdo na otázku ohledně pověření vlády s účastní KSČM odpověděl že by se mu to hrubě nelíbilo, ale nemohl by podle Ústavy jednat jinak si získal moje srdíčko. Pak se z toho ovšem stalo “Na červenou nejezdím” a okolo Franze vybublal docela ekl kultíček osobnůstky. Je to exot, se spasitelským syndromem co neumí mluvit na veřejnosti, ale stále ho považuji za nejlepší volbu, protože to je ústavně konformní kandidát který mi není politicky tak vzdálený jako Táňa Fisherová.

Tohle nejsou jediná možná a správná kritéria schválená světovou kabalou židopolitologů. Předpokládám že budete mít svoje vlastní. Štvou vás Franzovy bezobsažné přemoudřelé výroky? Nedivím se vám. Je podle vás Dientsbier jediná možná hráz proti tsunami nahnědlého tekutého fašizujícího neoliberalismu? Prosím. Je Kníže cool? Když to tvrdíte. Byl Fischer ve straně? Byl, jestli to je pro vás téma. Ale volit jděte. Ne z nějaké občanské povinnosti, koneckonců, demokracie nespočívá ve svobodě zvolit si šaška, ale především šašky nevolit, ale proto že jedinou výmluvu na neúčast ve volbách kterou jsem slyšel, bylo, že všichni kandidáti jsou špatní a já nehodlám vybírat ze dvou zel. Takováhle neschopnost rozlišovat a uvažování v absolutnech značí rozpad osobnosti. Když vám uprostřed přípravy misky cereálií dojde poslední mlíko v bytě, tak je to sice nezpochybnitelné Zlo, stejně tak Hitler byl Zlo, ale já si dokážu vcelku dobře vybrat mezi těmito dvěma Zly.

Takže běžte volit a volte toho koho považujete za nejlepšího. Hlavně si nenechte namluvit že musíte volit pro kandidáta XY (Kde X je Jirka a Y Karel), protože jinak přijde tisíc let temna a démoni proniknou na tento svět. Máloco mi poslední dobou zvedlo žluč tak, jako kampaň za strategickou volbu proti Zemanovi a Fischerovi. Jednak neexistuje důkaz že v druhém kole skončí tihle dva, prezidenta volíme poprvé, je příliš nerozhodnutých, nikdo neví co se stane a předvolební průzkumy poslední dva roky stojí za pytel. Druhak nenechte za sebe volit jiné, jejich předvolební průzkumy a strach.

Dost mě překvapuje že se na tomhle FUDu podílí spousta chronických voličů Strany zelených (Karma je děvka). Jednou žadoníte aby lidé hlasovali podle svého svědomí a srdce a pak je strašíte druhým kolem kde nebude z koho vybrat (Ale bude, ze dvou lidí. Viz dva odstavce nazpátek). Tohle není o nějaké “logice většinového hlasování”. Ta je v případě že se snažíte překročit 5% prah pro vstup do sněmovny stejná i pro “logiku většinového hlasování s prahem”. A taky se toho účastní tolik lidí kterým Tina kdysi něco udělala, a tak bojovali proti jejímu hegemonizujícímu diskurzu, ale když jde o vlastního kandidáta, tak ho musíte volit, bububu.

Protože tahle kampaň za kterou stojí hlavně čubka Hollan, je o podpoře vlastních kandidátů, kteří potřebují podporu od vystrašených oveček aby vyhráli. Je to tak neuctivé, neupřímné a urážející. Všiměte si, že to Roithová a Fisherová kradou hlasy Karlovy a Jirkovy, ne naopak. Kdyby chtěli druhému kolu se Zemanem a Fischerem zabránit, tak by mohli urgovat svoje kandidáty aby odstoupili a podpořili Roithovou nebo Fischerovou. To by byl pane státnický čin a nádherné gesto dámám. Ale na to čubka Hollan a jemu podobní nemají. Místo toho si honí svoje fantasma o tom, jak by odstoupení někoho mohlo zvrátit celou volbu. Ne, nemohlo. Jejich představy o tom že se voliči přesunou od jednoho kandidáta k druhému je dost nesmyslná. Neexistují žádné důkazy že by to udělali. A hlavně je na tohle strašlivě pozdě. Předvolební podpora a volební koalice se měly dojednávat někdy v srpnu nebo září, ne týden před volbou, kdy jsou kandidáti vázáni martýriem se sháněním padesáti kilopodpisů a nechtějí zklamat svoje příznivce. Teda, kromě Přemka, Jirky a Karla, ofkóz.

Nenechte se k volbě zastrašit. Nemyslel jsem že to tahle nebohá země ještě někdy zažije. Ale taky jsem si nemyslel že si budu muset před tolika svými známými a kamarády odplivávat.