Skip navigation

Tag Archives: poezie

I/

Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené
Bradáčovou, hystericky obnažené a o hladu,
vlekoucí se za svítání cikánskými  ulicemi a zoufale
shánějící bezpečný úkryt,
čudly s andělskými hlavami, celé žhavé po
prastarém nebeském kontaktu s běžným voličem
v úředních hodinách,
kteří v bídě a v hadrech a se zapadlýma očima
a podnapilí vysedávali a kouřili v nadpřirozené
temnotě hejtmanství se studenou vodou,
vznášeli se přitom nad vrcholky maloměst
a kontemplovali o školkách, o školách,
o nemocnicích, o autobusech, o silnicích,
kteří sami neměli vůbec žádnou moc, narozdíl od ministrů,
ministerských náměstků, policejních prezidentů,
nebo náměstků policejních prezidentů,
protože ti byli těmi velkým rybami s obnaženou lebkou,
které odstranili z politiky pro kritiku & neústupnost
publikovanou na půdě sněmovny i jinde,
kteří křehli zimou v neholených pokojích ve spodním
prádle, pálili dokumenty v koších na odpadky
a naslouchali přes zeď URNĚ,
které zkopali do přirození, když se vraceli přes Pancovou
s krabicí vína pro Buštěhrad,
kteří hovořili sedmdesát hodin bez přestání, od parku
k silnici, k baru, k Hradu, k muzeu,
k Hlávkově mostu,
ztracený regiment platonických causeurů, vrhajících se
z požárních žebříků, z okenních rámů, z Petřínské
rozhledny, z měsíce,
klábosících, ječících, zvracejících a šeptajících fakta
a vzpomínky a anekdoty a přípitky na kuráž a šoky
z výborů a dozorčích rad a jiných trafik,
když předtím s jiskřivýma očima naprosto
neodvolatelně vyzvraceli během sedmi dnů a nocí
předvolební kampaně všechen intelekt,
maso pro Synagógu házené na dlažbu,
kteří se s pláčem zhroutili v bílých tělocvičnách, nazí
a rozechvělí před soukolím jiných koster,
kteří pokousali detektivy na krku a s gustem kvičeli
v policejních antonech, neboť nespáchali žádný jiný
zločin kromě své vlastní divoké politické pederastie
a opojení,
kteří kvíleli na kolenou v podzemce a které odvlekli
z ulice mávající genitáliemi a imunitou,
které pronásledovali novodobí estébáci oblečeni
v černých gumových pláštích a rukavicích,
protože takhle začíná každá totalita,
které do očistce ochranné vazby, stáhla za nohy
Kubiceho chobotnice, a tam s vytřeštěnýma očima
a pokryti studeným potem pomalu hnili,
v prostředí kde strávit den je příliš dlouho,
natož tři týdny,
kteří byli i se svými milovníčky i všemi ostatními
sledováni metodami průmyslové špionáže,
kteří se na zaoceánské lodi porvali s kapitánem,
a ten je zavřel do vězení které měl k dispozici,
protože to bylo v souladu s Ústavou,
a on byl k tomu oprávněn.
II/
Jaká sfinga z cementu a z aluminia jim rozrazila lebky
a pozřela jejich mozky a fantazii?
Kubice! Bradáčová! Nečasi! Gregore! Krabice od vína
a nedosažitelné dolary! Děti vřískající ve vazbě!
Chlapci vzlykající před soudem! Starci plačící
ve vězení!
Kubice! Kubice! Noční můro Kubiceho! Kubice
nelásko! Mentální Kubice! Kubice těžkopádný
soudce lidí!
Kubice nepochopitelné vězení! Kubice zkřížené
hnáty bezduchý kriminále a Sněmovno žalu!
Kubice, tvé budovy jsou rozsudek! Kubice
obrovský balvane války! Kubice paralyzované vlády!
Kubice, tvá mysl je ryzí mašinérie! Kubice, tvá
krev je koloběh peněz! Kubice, tvoje prsty jsou
deset armád! Kubice, tvá hruď je kanibalské
dynamo! Kubice, tvé ucho je dýmající hrobka!
Kubice, tvé oči jsou tisíc slepých oken! Kubice, tvé
mrakodrapy stojí v dlouhých ulicích jak Jehovové
bez konce! Kubice, tvoje fabriky sní a krákají
v mlze! Kubice, tvé komíny a antény korunují
velkoměsta!
Kubice, tvá láska je bionafta a beton bez konce!
Kubice, tvá duše je elektřina a banky! Kubice,
tvá bída je postrach génia! Kubice, tvůj osud je
mračno bezpohlavního vodíku! Kubice, tvé jméno
je Myšlenka!
Kubice, v tobě sedím opuštěný! Kubice, v tobě
sním o Andělech! Šílený v Kubice! Kuřák ocasů
v Kubicem! Bez lásky a vykastrovaný v Kubicem!
Kubice, to ty jsi vstoupil do mé duše tak záhy!
Kubice, v tobě jsem vědomí bez těla! Kubice, tys
mě vyplašil z mé přirozené extáze! Kubice,
opouštím tě! Probuď se v Kubicem! Světlo proudí
z oblohy!
Kubice! Kubice! Robotské byty! neviditelná
předměstí! poklady koster! Slepé metropole!
démonické továrny! přízračné národy!
nepřemožitelné blázince! žulové ocasy! obludné
pumy!
Zlámali si vaz, když zvedali Kubiceho na Ministerstvo vnitra!
Dláždění, stromy, rádia, tuny! zvedající velkoměsto
k ministerstvům, která existují a jsou všude kolem nás!
III/
Viním vládu z výběrové spravedlnosti.
Viním vládu ze zneužívání policie
k politickému boji.
Viním vládu, že zneužila boj s korupcí
k likvidaci svého kritika.
Viním vládu z neschopnosti vyvést zemi z krize
a snaží se to zakrýt takovýmto
uměle vyrobeným skandálem.
Viním vládu, že stoupající naštvanost lidí
z jejich klesající životní úrovně chce
převést na opozici.
Viním ministra Kubiceho,
že vytvořil chobotnici,
která likviduje nepohodlné lidi.
Viním státní zástupkyni Bradáčovou,
že se nechala zkorumpovat příslibem funkce
na Vrchním státním zastupitelství.
Viním státní zástupkyni Bradáčovou
ze zneužití institutu vazby
k lámání, ponižování a týrání lidí.
Viním státní zástupkyni Bradáčovou,
že mi brání ve výkonu mandátu poslance.
Viním policii, že se propůjčila k politickému boji.
Viním policii, že zneužila mimořádných technických prostředků
místo toho aby je užila na potírání
skutečně té vážné kriminality.
Viním předsedkyni Poslanecké sněmovny,
že svého poslance vydala
během jedné minuty.
Viním i opozici
z ustrašenosti se postavit
těmto obludným manipulacím.
Viním i opozici
ze zbabělosti se postavit
zneužívání policie
a některých státních zástupců.
Viním většinu politiků,
že v zájmu vlastní individuální osobní popularity
tolerují návrat estébáckých metod.

Já, David Rath, mám patent na Buštěhradskou pumpu!

PRAHA 2012