Tak se nám před tím druhým kolem kumulují celkem tři vlny hysterie. První je “Kdo nevolí knížete je zaostalý a mentálně retardovaný troglodyt, Zemana volí jen tupé ovce!”, druhá “Kdo nevolí Zemana je pro návrat před rok 1918, Schwarzenberga volí jen tupé ovce!” a třetí je “Kdo nevolí, ten dává najevo svojí nespokojenost s oběma kandidáty které můžou volit jen tupé ovce!” Dovolte mi zastavit se u tohoto třetího fenoménu.
Nechci se věnovat tomu, když někdo nejde k volbám protože neví ,kterého ze dvou pro něj nesympatických kandidátů si vybrat. Ne, tomu jsem se už věnoval a můžu tak maximálně spekulovat o rozpadu psychiky kterou neschopnost vybrat si značí. Zajímá mě spíš postoj který je tak nějak shrnut v popisu této fejsbůkové skupiny: “Nevolit neznamená nemít názor. Nechceme však podporovat kandidáta, který pro nás byl ještě před prvním kolem nepřijatelný.”
Ano, nepřijatelný. Vždy a za všech okolností. Protože jsem se nechal vybičovat k takovému vnímání politiky že je to pro mě souboj Dobra se Zlem a já odmítám se zkorumpovat tím, že se byť jen dotknu jednoho z jeho chapadel. Je to zvláštní potřeba rituální čistoty – političtí kandidáti jsou jen halal a harám, tercium not datur. A nejvíce na ní mě překvapuje že se k ní uchylují především fanoušci Václava Bělohradského, člověka, který tady v devadesátých letech vystupoval proti tomuhle chápání politiky jako střetu metafyzických kategorií a zasazoval se o její liberální chápání jakožto střetu zájmů, a dodnes v rozhovorech vypráví jak za to Klause tenkrát obdivoval.
Ale možná mě to až tolik nepřekvapuje, když uvážím že Bělohradského poslední článek ukazuje fetiš fetišů a jeho používání termínu “simulkarum” mě nutí zauvažovat nad tím, jestli jedna z mých definic rozdílu mezi proalty a dosťáky nebyla chybná. Doteď to totiž vypadalo že obě skupiny se sice strašlivě rady ohánějí knihami velkých osobností, ale jenom u proaltů to vypadá že ty knihy opravdu četli. (Druhý rozdíl, že narozdíl od dosťáků nevypadají jako že si naposledy zašukali za druhé republiky furt platí.)
A celé toto se zracionalizuje plánem že neúčast u voleb/vhození prázdného lístku znamená vlastně snížení legitimity prezidenta a že kdyby to takhle udělalo víc lidí, tak prezident bude mít legitimitu jen pár procent a můžeme mu to připomínat. No jasně že, ale k čemu to bude?
Pokud prezident plánoval naslouchat hlasu veřejnosti, tak by to dělal ať už by byl zvolená jen pěti hlasy v republice, nebo dostal kimovských 99.8 %. Pokud ne, tak by s tím nezačal ani kdyby byl tím jediným kdo k volbám přišel. Chování prezidenta závisí na jeho osobnosti, ne na nějaké mystické legitimitě kterou při volbách nasaje. Ne, nezáleží na tom že se změnil způsob volby prezidenta a ten je teď volen přímo. Chování prezidenta, využívání jeho pravomocí a všechny tyhle věci se u nás dost brutálně proměnily s výměnou Vaška I. za Vaška II., a způsob volby zůstal stejný. Ne, nebude váš hlas vnímat jinak když bude mít malou “legitimitu”.
On hlavně vůbec váš hlas neuslyší. Je to sice pěkné gesto, nejít k volbám/vhodit prázdnou obálku, ale to je tak všechno – gesto. Kdo nepůjde k volbám, nebude se dát odlišit od těch kdo nevědí kterého kandidáta si vybrat, nebo ještě hůř, jeho gesto splyne s těmi kdo považují oba kandidáty za stejně dobré a těžko tedy poukáže na to jak s politikou nesouhlasí. A kdo vhodí prázdnou obálku, nepůjde odlišit od těch kdo udělali chybu a svůj hlas zneplatnili omylem.
Takže místo toho, aby se člověk zamyslel kdo mu vadí méně a koho podporuje víc, tak zahodí svůj hlas kterým mohl něco ovlivnit jen aby mohl provést marné gesto vzdoru. Omlouvám se, ale tohle dupnutí nožičkou mi přijde dosti dětinské a směšné. Občas mívám pocit že spousta lidí nikdy nevyrostla, že si dříve hráli na kovboje a indiány a teď si také hrají na kovboje a indiány. Akorát že už to nejsou kovbojové a indiáni, ale prekarizované skupiny manuálně pracujících ohrožované industriálním kapitalismem globalizující nadcivilizace a subalterní Jiné. Ale to už je jiný příběh.