Skip navigation

Category Archives: Politika

A když se nám tenhle tropický den chýlí ke konci a teploty klesají na úroveň při které se dá i (tak trochu), pojďmě se ohlédnout za tou dějinotvornou událostí která se nám udála a vyvodit z ní nějaká ponaučení pro příště. Ale berme to s rezervou, přecejen je pořád dost horko.
 

1) Existuje hezká paraela mezi naším zvolením Zemana prezidentem a britským referendem, i když asi ne taková jaká si myslíte a určitě ne taková jakou si myslí všechny ty hovádka co právě teď zjistili že se občas u voleb stane že lidi (A ano, i na tom bájném civilizačněvyspělém Západě) volí jinak než oni chtějí a teď tak akorát spřádají sny o tom, jak by to bylo krásné kdyby se těmhle nevědoucím zabránilo hlasovat, a ničit jim tak všechny ty krásné sny o spávnosti, protože všem těmhle ještě nebylo pět a je to jen banda rozmazlených fakanů co se ještě nenaučili vyrovnat se s tím že ne vždy musí být po jejich.

Ne, ta paraela není o tom jak ty hordy polovzdělaných, chudých, starých, vidláků, židů, buzen a cikánů přehlasovaly tu správnou partu, ale o tom jak stojí za to se kousnout a volit to menší zlo. To se totiž takhle před pár lety spousta lidí v Británii chytla za nos, a řekla si že už nebude volit LibDem, že se v koaliční vládě s konzervativci příliš ušpinili kompromisy takže je od sebe prakticky nejde rozeznat, není už důvod je volit, pojďme volit někoho jiného a tak se tito bývalí voliči Liberálních demokratů rozprchli napříč všemi stranami. To, v kombinaci s faktem, že Labouristy do těchto voleb vedl někdo s veškerým charismatem, organizační schopností a tahem na bránu několika konzerv lančmítu v obleku (Ale hej, podporoval odbory, tak se mu tady v nejmenovaném Deníku Referendum robila rádná ritná oblizovačka), vedlo k překvapivému vítězství konzervativců, které ani sám Cameron nečekal a který počítal s pokračováním kolaice s LibDem. A tak se Cameron stal prvním premiérem Velké Británie od času Margarat Thatcher, kterému se podařilo v druhém volebním období získat více křesel než v tom prvním. A taky zůstal sám jako kůl v plotě. Bez Liberálních demokratů na které (prevděpodobně) plánoval hodit to, proč nemůže uskutečnit referendum o vystoupení z EU které nasliboval vlastní straně. No, a tak musel referendum vyhlásit. A výsledek už znáte. A jsem si jistý že těm bývalým voličům LibDem to za to stálo nevolit nějaký ušmudlaný kompromis. Když už to musíme na někoho hodit, co takhle na ně? Znáte to, pro ty kteří zůstanou neutrální v čase morální krize je připraveno speciální místo když je vyvrhnu ze svých úst. Nebo tak nějak.

2) Ne, tohle referendum nedalo Evropské unii silný signál že se musí reformovat. Řeči o nutné reformě EU vylučují někteří komentátoři a politici a pak z nich budují nesmyslné úvahy naprosto stejně automaticky, tak jako larvy některých druhů mandelinkovitých naprosto automaticky budují přenosné kryty z vlasních exkrementů a schovávají se pod nimi aby skryly svá měkká těla před predátory. Nutná reforma by to byla, kdyby se hlavní témata kampaně za vystoupení točila okolo něčeho do čeho EU skutečně

zasahuje nebo vůbec může zasahovat. Ale podařilo se na ní shodit odpovědnost za věci příslušící domácí politice a tak se Britové pokoušeli domoci změny. A povedlo se jim to. Zlá, zlá EU s demokratickým deficitem. Fun Fact: Díky tomu že Velká Británie používá pro volby do Evropského parlamentu vícemandátové obvody, je průměrný Brit lépe reprezentován v Bruselu než ve Westminsteru.  A s tím souvisí i následující bod.

Larva Cassida viridis, mnohem lepší politický komentátor než většina těch českých, lidských

Larva Cassida viridis, mnohem lepší politický komentátor než většina těch českých, lidských

3) Je pěkné se smát Britům zmateným z toho že hlasovali pro vystoupení z EU a ono se to podařilo! Nevím. Mě to teda spíš děsí než co jiného. Ano, díky krásnému jednomandátovému většinovému systému, tomu krásnému dědictví starobylé anglické tradice není většina Britů zvklá na to že když hlasují, tak jejich volbu někdo někde bere vážně. A u těch kteří nepropadli apatii to vedlo k vytvoření krásné kultury protestního hlasování. To jenom kdyby někteří z vás netušili kde proboha se všechny tyhle protestní hlasy berou, přece všichni nemůžou být tak strašlivě zabednění (viz výše).Kdyby těm z vás, co se neustále rozrušují nad starou dobrou Anglií na ni opravdu záleželo, tak aktivně bojujete za to, aby byl Westminster pohlcen očistným ohněm saturačního bombardování a Británii přinesena alespoň nějaká slušná náhražka demokracie co se ji alespoň snaží předstírat. I když, možná že je to vlastně ignorace druhých co je tím pravým duchem staré dobré Anglie, hm, hm.

Jo, a ono je to sice možná 3b), ale v době, kdy má snad už každý prvňák nějaký přístroj připojený na internet, o teenagerech nemluvě, bych byl docela opatrný v tom, usuzovat ze zprávy, že “Co je to EU” se stalo druhým nejvyhledávanějším termínem ve Velké Británii na Googlu, cokoli o tom kdo to tam vlastně hledal v souvislosti se včerejším referendem.

4) A co z toho vlastně pro Británii vyplývá? Jak pravil Cicero: Beating will continue until morale improves. Ale nejedná se o morálku ostrovního králoství, ale zbytku EU. Jestli má na něčem Francie a Německo zájem, tak udělat z VB exemplární případ pro zbytek Unie. A zacházení s ní nebude vynikat nadmírou krutosti, ale nedostatkem soucitu. O co se v referendu hlasovalo, na to nemá EU vliv. Peníze do chudých regionů přestane posílat. Na jednotný trh se Británie dostane jen když splní podobné podmínky jako Norsko. A žádné speciální úlevy, právě proto že se jedná o tak velký a významný stát. Akorát ten pitomej Erasmus o kterym teď neustále slyším bude tím nejmenším problémem. Kromě zamí EU jsou v něm země z EHS, Švýcarsko i třeba takový Turecko. Pitomej Erasmus je teď to nejmenší co Británii čeká.

Británie teď bude potřebovat někoho kdo zvládne žonglovat se separatismem ve Skotsku, Irsku, s pokusy Španělska obtočit svoje chapadla okolo Gibraltaru, se zbytkem Commonwealthu a s USA pro které je Británie mimo EU najednou méně zajímavá a hlavně s EU vyjednat rozumné podmínky odchodu a najít pravidla budoucího společného  koexistování. A nemyslím si že Británie někoho takového má. Ale co. Než si zažil svoji nejskvělejší hodinu v čele Velké Británie jakožto válečný premiér, byl Winston Churchil zajímavý snad jen tím, že stál za naprosto zbabraným vyloděním v Galliopoli kde zařval výkvět australských a novozélandských ozbrojených sil a že to byl on kdo v meziválečném období schválil použití chemických zbraní proti bouřícím se Kurdům v Iráku k čemuž naštěstí díky příčetnosti jeho podřízených nedošlo. Tak třeba se nějaký podobný patlal nakonec taky zapíše do historie.

Ale spíš ne. A těm z mých přátel a známých co jsou teď v Británii, nebo jsou placeni v librách: ….Sorry.

Dnes v Paříži nezaútočili na svobodu slova. Myšlenky, náboženství, systémy (bohužel?) nekrvácí. Lidé krvácejí, tak jako dnes krváceli zaměstnanci týdeníku Charlie Hebdo a francouzští policisté. Stejně tak nezaútočil radikální islám, islamismus, nebo jak zní dnešní nadávka. Zaútočili lidé z masa a kostí co si vybrali svoji výmluvu proč zabíjet. A na samotné výmluvě až tolik nezáleží. Jindy by to byl maoismus, nacionalismus, NIN…*. Radical islamism is just a phase.  Chce to totiž speciální druh povahy, aby byl člověk schopen chladnokrevně zabít jiného člověka. A jestli dekadentní Okcident v něčem vyniká, je to obrábění lidských duší do tvaru pro který je takovéto násilí nepředstavitelné.

Je to tenhle strašák degenerace lidské přirozenosti kterého se ideologové islamismu děsí. (Nejen oni, ten samý strach žene do akce veškeré proponenty speciálního ruského údělu a jiné). Ale je to reakce na vnímanou sílu Západu, ne na jeho slabost. Ironicky jsou to všichni ti odpůrci plíživé islamizace Evropy, proroci kolapsů a neonormalizací a jiní náglové kdo považuje západní kulturu a civilizaci za slabou, ochablou a bez mravní síly a pevnosti a co se rozhodli následovat svoje vůdce, kteří plynule přešli od boje s vlastními sexuálními frustracemi ke konečnému řešení islámské otázky když viděli že pokud budou dostatečně hejtovat islám (a feministky a cikány a…), tak se za ně konečně někdo postaví. Sorry, ale muslimové nemůžou za vaše posraný sexuální životy.

Podobný strach z násilné kultury neslučitelné s většinovou společností měli (a mají) za oceánem, ještě na začátku devadesátých let trpěly americké metropole extrémním množstvím násilných zločinů, většinou spojených s násilím mezi jednotlivými gangy. Pak začal počet zločinů strmě padat. Co se stalo? Vysvětlení je několik a navzájem se doplňují, ale jedním z hlavních podezřelých se stal nástup videoher, kde místo toho aby se členové gangů potloukali zfetovaní po ulicích a bojovali s jinými skupinami z jiných gangů, zůstávali doma a zfetovaní bojovali tak maximálně jeden s druhým na Playstationu. (Tak mě napadá, jestli bych do nějakého gangu neměl poslat CV a motivační dopis.) Tohle je síla Západu. Chvalte Molocha! Molochu, tvá mysl je ryzí mašinérie! Molochu, tvá krev je koloběh peněz! Molochu, tvoje prsty jsou deset armád! Molochu, tvá hrud je kanibalské dynamo! Molochu, tvé ucho je dýmající hrobka!

Nemám strach o evropskou civilizaci. Ale pokud chcete nějak přispět k tomu co lidé z Charlie Hebda dělali, tak nesmíme propadat patetickým řečem o padlých bojovnících za svobodu slova i když tohle je pozice do které se šéfredaktor Stéphan Charbonnier rád stavěl když tisknul humoty a teď tuhle frázi opakují nejrůznější islamofobové. Na to bude čas možná ještě zítra, kdy Francie bude držet státní smutek. Ale už v pátek nejpozději doufám že uvidím spoustu karikatur a žertovných montáží se zavražděnými karikaturisty. Ti co žijí bžundou, zemřou v bžundě a božské mlýny dřenily dřív možná pomalu, teď ale v době všech těch internetů dření po čertech rychle.

Strhněte hrdiny z piedestalů na které je na tu čtvrthodinku umístíte. Vysmějte se hrdinům a nakreslete jak se členové redakce Charlie Hebda šukají navzájem do prdele. Nebo možná radši něco trochu vkusnějšího, ale ne o moc. Rouhání a výsměch byli náplní práce zavražděných a možnost tohoto rouhání a výsměchu je silou Západu. Tak je nezklamte a pokračujte v jejich stopách.

/patos

*Pokud už musíte v jménu nějakého abstraktního konceptu vraždit, Strážná Citadela rozhodně preferuje NIN. Minimálně v tom dubnu 99 to byl jasný favorit, než Reznor vydal The Fragile a s NIN to začalo jít z kopce.

Nebudeme si nalhávat že pozítří budou tyhle volby do poslanecké sněmovny vzbuzovat nějaké emoce. Dokud jsou tedy rány ještě čerstvé, tak pár mých poznámek k nim, protože se stalo tolik věcí že narvat je do jednoho souvislého textu je mimo moje schopnosti. Užijte si tedy tento myšlenkový salát:

  • Za prvé, moje selhání u těhle voleb, když jsem si pro klid svojí duše odmítal připustit že se do sněmovny dostane Okamurův ÚPrD. Všechny znaky na to poukazovaly už pár týdnů před volbami, ale já volil radši bláhovou naději že se tam ten kokot nedostane. Sypu si popel na hlavu a omlouvám se.
  • Tomio je průser letošních voleb. Tak dlouho měli všichni stařené svěrače z DSSS až přišel Úsvit.
  • Podezíral bych ale Vandase z toho, že měl o fungovaní státu lepší znalosti než má Okamura. S Tomiovým příchodem se pro mě pravděpodobně stává česká politika nesledovatelnou a měl bych si najít nějaký jiný koníček. Kaligrafii, pěstování bonsají, psaní poezie kyselinou vězňům na kůži. The usual stuff.

    Když slyším Tomia mluvit o změnách ústavy

  • Ano, Babiš taky netuší která bije. Babiš se alespoň nesnaží usilovně procpat svých pár hesel která omílá pořád dokola. Přímá demokracie, přímá demokracie, přímá demokracie!
  • Apropo, Babiš. Tady se budu muset na chvíli zastavit.
  • Ne, nějak zvlášť mě nepobuřuje, nepodezírám ho ze zlých úmyslů a dokážu si představit proč ho lidé volili. Ale to je možná jenom srovnáním s Tomiem.
  • Když lidé mluví o ANO, tak si strašlivě rádi vypomáhají jednoduchými, přespříliš jednoduchými analogiemi.
  • ANO nejsou VV. Tohle srovnání vytahují lidé, když si kroutí bradavky nad tím jak je ANO nestabilní a rozpadne se jako VV. VV ovšem byly stranou kterou koupil Bárta, provedl takový pěkný corporate takeover politické strany a natahal tam vlastní lidi. Proto spousta lidí považuje VV za nové uskupení, i když mají poměrně dlouhou historii (Mnohem delší než TOPka) nebo za účelově založené a bez programu, i když ten měla. Všímat si až jejich bártovské inkarnace znamená ignorovat rozdíl mezi “starými” a “novými” tvářemi, který se nakonec velmi pěkně odrazil v odštěpení LIDEM. ANO nemá žádnou takovouhle třecí plochu, všichni jsou shluklí kolem Babiše a založit nějakou vnitroopoziční platformu bude mnohem těžší než v případě VV.  Neříkám že se ANO nerozpadne. Říkám že si na to nevsadím a jestli se rozpadne, bude to z jiných příčin než v případě VV.
  • Babiš není český Berlusconi. Tohle přirovnání je tak mimo mísu že ani nevím kde začít. Ano, oba mají prachy a ptáka. Tím to tak končí. Nikdy není důležité co máte, ale co s tím děláte.
  • Ti kdo kritizují Babiše za to že si šel do politiky nahrabat zapomínají, že se pokoušel dostat do politiky už v roce 2011, ovšem jeho zezdola budovaná nejasná aliance kterou vyslal do senátních voleb totálně pohořela. Seshora budovaná strana se prostě ukázala jako lepší model. A představa že bohatí nemůžou chtít změnit politiku protože se na to už nemůžou vydržet dívat je dost naivní a marxistická (Ať žijí přebytečné pleonasmy!). Koneckonců, Chodorovskij je něco podobného.
  • Ano, Babiš pravděpodobně byl agentem StB. Sice jsem nevěřil že může prohrát soud o svoje vyškrtnutí, dokud se neobjevil ten další záznam, ale o tom že ve skutečnosti agent byl jsem až moc nepochyboval. Ale co s tím? Pokud ho chcete zavrhnout na základě morálních kvalit, mělo by stačit že je jedním z úspěšných vítězů české privatizace. Vlastně jako Chodorovskij, což, přiznejme si, byl taky docela zmrdík, ale jeden čas byl skoro něco jako ježíš odboje proti Putinovi.
  • Babiš je ale v pozici ve které neplánoval být. I kdyby tam šel našroubovat zisky Agrofertu, na to stačí pár drobných změn v zemědělských zákonech a přístup k zákulisním informacím. To se dá ale vyhandlovat s šestnácti poslanci za zády, na to jich nepotřebujete osmačtyřicet. Stejně tak kdyby tam čirou náhodou šel budovat protestní hnutí, tak má moc na to být v opozici, ale málo na to sestavovat vládu.
  • Už před volbami jsem považoval koalici ČSSD+ANO+KDU-ČSL za nejpravděpodobnější. Pořád je to nejpravděpodobnější varianta, ale jak konkrétně to po včerejších vyjádřeních Babiše bude vypadat, sám nevím. Uvidíme co se upeče.
  • Každopádně neexistuje varianta vlády která by dávaa smysl a obešla se bez podpory Babiše. All hail to the kingmaker!
  • Je mi líto ČSSD.
  • Vážně. Po sedmi letech v opozici si tak nějak myslím že by měla vyhrát. Bohužel, česká socdem trpí neopakovatelnou schopností se před volbama střelit do koulí.
  • Jedním z jejich největších problémů je, že se nedokáže vyprofilovat jako opozice. Napřed podpoří Fischera, teď se oblizuje s Rusnokem.
  • Což byl ve skutečnosti geniální strategický tah. Jakube, jestli tohle čteš, doufám že tě někdo teď nutí sežrat všechny ty hovna co ti vypadly z klávesnice. Ne, píšeš další fanboi fanfic? Nevadí…
  • Jsem ale rád že kroužkovací kampaň měla úspěch.
  • Chápu že Sobotka nechce rezignovat tak jak to udělal před třemi lety Paroubek (A za to má Jirka mů R3spect!) když ČSSD stáhl dolů kroky které si vynutil Haszek Mihály, ale nechápu jak se může ráno kouknout do zrcadla. Vynucená chyba je taky chyba a jestli neměl (a nemá teď) volnost kvůli Mihályho spojencům, měl se na kongresu bít víc za ty svoje. Smolík.
  • Jo a hlazení obilí ve volebních klipech patří někam do Iowy. Dík.
  • Stranou jednoho může není v Česku ANO ani Úsvit, ale TOP 09. Nepoměr hlasů v republice a v Praze, kde to táhnul Schwarzenberg, by mělo být pro stranu varováním že jestli Schwarzenberg dostane mrtvici, TOPka je ještě mrtvější než on.
  • Má cenu se vyjadřovat k ODS? Dostala poslední šanci, když spousta lidí co znám ji volila místo TOPky, aby se dostala do parlamentu. Navíc zrovna v Prahé měla celkem povedenou kandidátku. Ať si toho važí a zkusí se sebou něco dělat. Taková ČSSD nemá ani tenhle bonus z voleb a bude nám tu hnít.
  • Protože problémem velkých českých stran se stali “verlybáři” – lokální buňky co kořistí na svém pašalíku a aktivně se staví proti centrálnímu vedení. Tyto volby byly opravdu o podobě českého stranického systému, protože se etablovaly leniské strany s patřičnou dávkou demokratického centralismu. Uvidíme kam se to posune dál, takovéhle strany mají 99 problémů, ale verlybáři a kmotři nejsou jednm z nich.
  • KSČM má zase svých cca 14-15 procent. Škoda, skoro jsem se i těšil že se dostanou do vlády a jejich impotence vyleze na světlo.
  • KDU-ČSL příjemným překvapením těhle voleb. Je pěkné vidět že ty roky mimo parlament nepromarnili a něco se sebou udělali. Obzvlášť Bělobrádek je toho pěkným symbolem, z kluka kterýmu “rukama prošla spousta dobytka a sviní” vypadá skoro jako moderní politik. Respekt! Člověk by málem zapomněl na ty proudy v téhle straně co by holokaustovaly homosexuálce a muslmany.
  • Otoh, tyhle proudy jsou ve všech stranách, ale pro ty malé představuje klíčovou výzvu se s nimi vypořádat. Zelení mají svoje fundies, Piráti konspirativce a Svobodní randroidy a buranské wannabe gentlemany. A vždy je mít budou. Otázkou ovšem je, nakolik je pustí ke kormidlu a nechají jimi formovat program a obraz strany.
  • Čímž bych chtěl za vítěze letošních voleb vyhlásit Piráty a Svobodné. Oboum se podařilo nabrat cca 100 000 nových voličů, víc jak ztrojnásobit svůj zisk a teď mají okolo respektovatelných 2,5 %, což znamená že už nejsou malými stranami, které by si mohly dovolit jenom fňukat. Teď už hrajete velkou ligu, tak se vzchopte a předveďte co dokážete.
  • Strana zelených oproti tomu nabrala nějakých nových 22 000 voličů. Uznávám že měla naprosto spektakulární závěr kampaně a pokud je potřeba připomenout rozhodnutým aby šli k volbám a váhajícím že to jste právě vy koho chtějí volit, neumím si představit nic lepšího. Bohužel chyběl nějaký začátek. Jasně, chápu, bylo málo času. Ale i tak o SZ předtím nebylo moc slyšet. Jako by se Zelení rozhodli že do sněmovny chtěli až posledních pár týdnů před volbami. Ale tak nějaký love dostanou a uvidíme co u příštích voleb. Budu držet palečky ať to nadšení vydrží.
  • LOL@Změna. SZ strašlivě, strašlivě tratila že se s ní nezkoalovala. (Jako, imho měla. Ale výsledek Změny je dost legrační)
  • A co se týče neustále omílané koalice Zelených a Pirátů , tak vězte že za každého který fňuká nad tímhle neuskutečněným spojenectvím znám dalšího který nedokáže pochopit proč se Piráti nedali dohromady se Svobodnými. Takže předvolební koalice ČPS a SZ bude možná až bude možná až bude možná koalice SZ a SSO. A pokud něco takového považujete za naprosto nemožné, máte odpověď na svojí nevyřčenou otázku. Díkyčau.
  • MegaLOL@SPOZ. Čekal jsem její debakl, ale až takovýhle výsměch mě nenapadl. Díky všem, Zeman vimři!
  • Stejně tak výsledky Bobobloku znamenají že Bobo by konečně mohla táhnout, vzít s sebou “Pravou frakci ODS” a Zubovou a Klaus by taky mohl po těchto falešných a nikým nevolených volebních výsledcích vimřít.
  • Jestli jste zděšení z toho jak lidé volili a vůbec to nechápete, zkuste zauvažovat o emigraci, snad vám někde jinde budou rozumět.

I felt a great disturbance in the Force, as if hundreds of voices suddenly sighed in disappointment…


To musí být věc, mít tolik fandů na FB a přitom skoro nikoho mezi těmi kdo volí. Mám pocit že někdo jiný s nenapsatelným německým příjmením by mohl vyprávět, ale nejsem schopný bez googlení napsat jeho jméno.* Čekal bych spoustu placek s nápisem “Toto předsednitstvo ČSSD není mým předsednictvem”, ale pro většinu lidí co všera večer dostala z volby předsednictva křeč, by to stejně nebylo jejich předsednictvo, protože se sami mrcasí okolo nejrůznějších jiných subjektů (SZ, ČPS, TOPka, co já vím co ještě) a JD je pro ně symbůlek toho, že ČSSD je pro ně přijatelná strana, protože Jirka přece odmítl v Praze jít do velký koalice, pyčo.

Chválihodné. Ale ta koalice nakonec stejně vznikla a to co je pro JD velkým osobním vítězstvím, je ohromnou politickou prohrou. Pro spoustu lidí (včetně autora tohodle ublognutí) je holt naprostou politickou nulou, která se dokázala dostat do komory kterou veřejnost hodnotí jako nejzbytečnější část českého ústavního  pořádku, prohrál boj s pražskou ČSSD, která ho od té doby usilovně nesnáší a pak prohrál prezidentské volby. Neměl zázemí ve straně, i pro své “spojence” ze sobotkova okolí byl přítěžkem navíc a předloni byl zvolen víceméně jen proto že byl díky dění na magistrátu na očích a v pozici byl trpěn. Jeho jediná šance byla dostat se na Hrad.  Pak by mohl být prezidentem bez jakéhokoli vlivu ve straně, berme jeho nominaci jako šanci o jeho odsunutí někam kde vliv nemá, ale někde by byl. Teď konečně dostal Hašek a Praha možnost ho bez většího rozruchu zaříznout na oltáři Velkého Nečistého.

A najednou je strana nepřijatelná.  Já chápu že většina co ho oblibovala je za možností nápravy, stejně jako ČSSD, a tohle bude házení hrachu na zeď, ale vzpamatujete se! Pokud musíte svoje naděje upínat k jedný jediný osobě, opravdu ta strana stojí za to? A opravdu by rytíř v zářící zbroji dokázal něco změnit? Nehledě na to že on už své dva roky v předsednictvu měl, co udělal aby ta strana byla volitelná i bez něj? Nechcete si radši věšet nad postel plakáty fotbalistů, nebo tím ztrácíte svoje krédo intouše?

No,  a od těch pro které je ČSSD jejich strana žádné placky samozřejmě nečekám. Na to u nich moc silně funguje stádní instinkt který jim říká že je nutno budovat jednotnou frontu odporu proti zlému neoliberalismu a ČSSD je jediná strana která má potenciál v českých podmínkách být catch-all party. Pitomost. Právě že to v českých podmínkách nejde. Příliš mnoha lidem se z příliš mnoha důvodů spolupráce s KSČM ekluje. Nelze oslovovat “městského liberála” a zároveň nahánět “radikální levici” (Jako kdyby na KSČM bylo něco radikálního, lolík). Chápu že se tohle rozdělení snaží přemostit zglajchšaltováním odporu proti KSČM a delegitimizovat ho kvůli jejich *nejprimitivnějšímu českému antiantikomunismu*, který se snaží nahradit politiku morálním rozhořčením a je roztomilé jak si myslí, že když jim budete nadávat části středních tříd do hnědnoucí pravicově orientované městské chudiny, že se leknou a budou podporovat svoje skutečné zájmy (ty které by podle kriticky smýšlejících měli mít), ale život takhle nefunguje.

JD mezitím ze stejných důvodů zůstane ve straně, představy o založení nového subjektu na levici jsou jen vlhké sny, právě díky instinktu jednotné fronty. Doklepe si svůj mandát jako senátor a pak se uvidí jestli se mu podaři vytvořit si zázemí ve svojí buňce.

Mezitím budou mít obě skupiny korupcí prorostlou ČSSD, která bude mohutně podkuřovat Velkému Nečistému, a nutnost sjednotit ostrůvky odporu je donutí obhajovat stranu která je stejně nezreformovatelná jako ODS, akorát si to bahno (a doufejme že je to bahno) které vstouplo už dávno nad kolena odmítají připustit. Ovšem k dobru ODS se musí nechat, že se minimálně s vazbou na Hrad snažila bojovat. Ne že si sama stáhla kalhoty a vyšpulila.

* (Něšla by JD vy myslet nějaká fešná přezdívka? KS se kníže říká ne proto, že by člověk trpěl fantasmatem neoliberální ultrakonzervativní politiky, ale protože je to možné napsat, a nezmrvit mu jménu. Bezte ohled na nás, dysgrafiky.)

Tak se nám před tím druhým kolem kumulují celkem tři vlny hysterie. První je “Kdo nevolí knížete je zaostalý a mentálně retardovaný troglodyt, Zemana volí jen tupé ovce!”, druhá “Kdo nevolí Zemana je pro návrat před rok 1918, Schwarzenberga volí jen tupé ovce!” a třetí je “Kdo nevolí, ten dává najevo svojí nespokojenost s oběma kandidáty které můžou volit jen tupé ovce!” Dovolte mi zastavit se u tohoto třetího fenoménu.

Nechci se věnovat tomu, když někdo nejde k volbám protože neví ,kterého ze dvou pro něj nesympatických kandidátů si vybrat. Ne, tomu jsem se už věnoval a můžu tak maximálně spekulovat o rozpadu psychiky kterou neschopnost vybrat si značí. Zajímá mě spíš postoj který je tak nějak shrnut v popisu této fejsbůkové skupiny: “Nevolit neznamená nemít názor. Nechceme však podporovat kandidáta, který pro nás byl ještě před prvním kolem nepřijatelný.”

Ano, nepřijatelný. Vždy a za všech okolností.  Protože jsem se nechal vybičovat k takovému vnímání politiky že je to pro mě souboj Dobra se Zlem a já odmítám se zkorumpovat tím, že se byť jen dotknu jednoho z jeho chapadel. Je to zvláštní potřeba rituální čistoty – političtí kandidáti jsou jen halal a harám, tercium not datur. A nejvíce na ní mě překvapuje že se k ní uchylují především fanoušci Václava Bělohradského, člověka, který tady v devadesátých letech vystupoval proti tomuhle chápání politiky jako střetu metafyzických kategorií a zasazoval se o její liberální chápání jakožto střetu zájmů, a dodnes v rozhovorech vypráví jak za to Klause tenkrát obdivoval.

Ale možná mě to až tolik nepřekvapuje, když uvážím že Bělohradského poslední článek ukazuje fetiš fetišů a jeho používání termínu “simulkarum” mě nutí zauvažovat nad tím, jestli jedna z mých definic rozdílu mezi proalty a dosťáky nebyla chybná. Doteď to totiž vypadalo že obě skupiny se sice strašlivě rady ohánějí knihami velkých osobností, ale jenom u proaltů to vypadá že ty knihy opravdu četli. (Druhý rozdíl, že narozdíl od dosťáků nevypadají jako že si naposledy zašukali za druhé republiky furt platí.)

 

A celé toto se zracionalizuje plánem že neúčast u voleb/vhození prázdného lístku znamená vlastně snížení legitimity prezidenta a že kdyby to takhle udělalo víc lidí, tak prezident bude mít legitimitu jen pár procent a můžeme mu to připomínat. No jasně že, ale k čemu to bude?

Pokud prezident plánoval naslouchat hlasu veřejnosti, tak by to dělal ať už by byl zvolená jen pěti hlasy v republice, nebo dostal kimovských 99.8 %. Pokud ne, tak by s tím nezačal ani kdyby byl tím jediným kdo k volbám přišel. Chování prezidenta závisí na jeho osobnosti, ne na nějaké mystické legitimitě kterou při volbách nasaje. Ne, nezáleží na tom že se změnil způsob volby prezidenta a ten je teď volen přímo. Chování prezidenta, využívání jeho pravomocí a všechny tyhle věci se u nás dost brutálně proměnily s výměnou Vaška I. za Vaška II., a způsob volby zůstal stejný. Ne, nebude váš hlas vnímat jinak když bude mít malou “legitimitu”.

On hlavně vůbec váš hlas neuslyší. Je to sice pěkné gesto, nejít k volbám/vhodit prázdnou obálku, ale to je tak všechno – gesto. Kdo nepůjde k volbám, nebude se dát odlišit od těch kdo nevědí kterého kandidáta si vybrat, nebo ještě hůř, jeho gesto splyne s těmi kdo považují oba kandidáty za stejně dobré a těžko tedy poukáže na to jak s politikou nesouhlasí. A kdo vhodí prázdnou obálku, nepůjde odlišit od těch kdo udělali chybu a svůj hlas zneplatnili omylem.

Takže místo toho, aby se člověk zamyslel kdo mu vadí méně a koho podporuje víc, tak zahodí svůj hlas kterým mohl něco ovlivnit jen aby mohl provést marné gesto vzdoru. Omlouvám se, ale tohle dupnutí nožičkou mi přijde dosti dětinské a směšné. Občas mívám pocit že spousta lidí nikdy nevyrostla, že si dříve hráli na kovboje a indiány a teď si také hrají na kovboje a indiány. Akorát že už to nejsou kovbojové a indiáni, ale prekarizované skupiny manuálně pracujících ohrožované industriálním kapitalismem globalizující nadcivilizace a subalterní Jiné. Ale to už je jiný příběh.

Už se na mě obrátilo několik mých známých s tím, že bych měl z titulu svého vzdělání a jiných úchylek vidět víc o nadcházející presidentské volbě a co si o ni myslím, že to se jim všichni kandidáti zdají dost napytel. S tím se nedá nesouhlasit, ale nechápu proč by si někdo měl nechat od politologa radit koho volit, to si rovnou může poradit od religionisty v kterého boha věřit a od antropologa na kterou barvu kůže se nechat přeoperovat. Ale myslím že můžu poskytnout dvě jednoduché rady: Běžte volit a volte toho kdo je podle vás nejlepší kandidát a můžete se za něj postavit. A pokud nejste schopni přijít na to kdo vás nejvíc oslovuje, tak prostě odhazujte volení lístky podle toho kdo vás štve nejvíc, až vám v ruce zůstane jen jeden. Je to dost jednoduchá metoda, předvedu:

9. Jana Bobošíková

Hahaha. Nemusím tady vypisovat všechny důvody proč jde Bobo pryč jako první, že ne? Bobo se dostala ta pochybná čest být jediným kandidátem který je horší než Miloš Zeman. Protože jakkoli ho nesnáším, nemůžu mu upřít to, že dotáhl ČSSD k vítězství, stal se premiérem a má zkušenosti z nejvyšší politiky (Jakkoli ta zkušenost spočívala především v pozurážení co největšího počtu lidí). Bobo dokázala tak maximálně rozkrádat EU zevnitř. A ta furt ještě funguje. Tragické.

8. Miloš Zeman

Hahaha. Nemusím tady vypisovat všechny důvody proč jde Zeman hned po Bobo, že ne? Tolik času nemám a Great Unclean One české politiky toho má na triku příliš. Šlouf. Rusko. Olovo. IPB. Oposmlouva. A tak dál. A tak dál. Je možná dobře že financování jeho kampaně je naprosto neprůhledné, nemuseli bychom v opačném případě usnout. V prezidentském úřadě by pokračoval ve směru nastoupeném Klasuem, akorát by byl u toho sprostší. A navíc jeho pravicoví voliči jsou nejsměšnější skupinou osob v Česku, ale o tom až někdy jindy. Děkujeme, odejděte už do toho důchodu.

7. Jan Fischer

Teď už se dostáváme na úroveň kandidátů které si jako prezidenty představit můžu. Ne že bych z nich skákal radostí, ale nebudu psát rozhořčené příspěvky o tom jak rozhodně chystám emigrovat, určitě ale. Fischer je obětí kampaně která se proti němu poslední dobu vede (A do které jsou zapojeni i zapšklí klauni v žoldu TOP 09), protože když se dostane do druhého kola se Zemanem, tak si nebudeme mít koho vybrat (čti: nebude tam náš oblíbený kandidát), oh noez. Fisher by mohl vyhovovat všem těm, kteří si stěžovali že Klaus je příliš aktivní a aktivistický, v tomhle případě by dostali velmi konsensuálního prezidenta který do konfliktů nešel ani když měl mnohem víc moci když byl premiérem. Ale v jeho případě se nekonfliktnost pro mě opravdu mění v bezpáteřnost a cestou si sebral velmi podivné přátele (Soukupa, hlavně). Sbohem.

6. Přemysl Sobotka

Sobotky je mi vlastně nejvíc líto ze všech kandidátů na prezidenta. Vlastně typický zasloužilý politik, který si svoji pozici ve straně odpracoval, někteří lidé ho mají rádi, nikoho pořádně nenaštval a v normálních zemích by dostal nominaci jako dárek místo politického důchodu. Ale tohle není normální země, spojení s parlamentní stranou je toxické, dosluhující prezident radši podpořil svého kamaráda z druhého konce politického spektra a Sobotka je tak nevýrazný že mi dělá neustálé potíže na něj nezapomínat ve výčtu kandidátů. Navíc jsou mi vzdálené jeho politické názory a jeho bilboardové heslo “Naše země, naše koruna” mi přijde jako volání po návratu monarchie. Život není pěkný.

5. Jiří Dientsbier

Jestli dřív vyřadit Dientsbiera nebo Schwarzenberga byla otázka. Schwarzenberg má na triku krytí Kalouska a bagatelizování korupčních kauz TOPky. Ovšem Jirka “čistý štít” Dientsbier nemá žádný čistý štít, je to provinční politik, který sice jednou odmítl velkou koalici na Praze, ale během předvolební kampaně do krajských zastupitelstev si klidně stoupal na pódia s místními kmotry ČSSD a jeho vztah k referendu v Plzni taky není zrovna sluníčkový. To co Schwarzenberg provozuje, Dientsbier teprve rozjíždí. Navíc pokud v něm někdo vidí naději na očistu ČSSD, tak by měl hlasovat proti němu, protože jeho odsunutím na prezidentský post tyhle naděje zmaří, z hradu nevedou žádné páky jak čistit vlastní stranu. V mých očích proti němu taky mluví to fiasko s nejobčanštějším ze všech kandidátů, který se nakonec musel nechat nominovat senátory. A trochu mě rozčiluje že spousta mých známých která plive na přímou volbu s tím, že přímo volený prezident bude cítit vyšší legitimitu svých činů a náš ústavní systém na to není nastaven, sodoma gomora, budou samozřejmě volit Dientsbiera, člověka, který se od začátku vymezoval nejvíce aktivně, stranicky a vyjmenovával zákony které bude vetovat. Možná že namítnete že jasně, to přece říkat musel. Inu, když musel tak musel. Už mě štve ta hra ČSSD “Změňme všechny volby na volby parlamentní”. Tuhle hru můžou hrát dva. Smolík Jirko.

4. Karel Schwarzenberg

O krytí Kalouska jsem psal už nahoře, tak co zmínit dál? Kníže není ani tak starý, jako jeho ušpinění Kalouskem ho připravilo o náboj který měl. Kalousek. Spousta lidí říká jak byl jako ministr zahraničí skvělý. Docela by mě zajímalo čím se to měří? Kalousek. V souboji o evropskou politiku prohrál s Hradem a Nečasem, dopustil rušení našich zastupitelství v zahraničí a nechal si osekat úřad. Zamini mu sice přirostlo k srdci tolik, že se nechal kompromitovat střetnutím s Čunkem, ale teď když zavětřil lepší úřad, tak osiřelé ministerstvo leží skoro tři měsíce ladem kvůli jeho kampani. Kalousek. Jo, a nikdy mi jeho bonmoty nepřišly vtipný. Kalousek. Když použiju sprostý slova já, tak je to prej vulgární. Holt bych měl asi nosit motýlka, to z nich rázem udělá řachandu století. Kalousek. Kalousek. Kalousek.

3. Zuzana Roithová

Zuzanu Roithovou považuji za jednoho z nejlepších politiků které má tahle země k dispozici. Zkušenosti z nejvyšších pater. Zkušenosti ze zahraničí. Odvedená práce za ní. Přehled a znalosti. V rámci možností příčetná. Pravděpodobně jste o ní nikdy neslyšeli. A to je trochu potíž. Nemyslím si že aktivní sebepropagace a vystupování na veřejnosti je něco co by mělo být vlastností českého prezidenta, ale u ní hipsterské vystoupení z mainstreamu dosahuje patologických rozměrů. Je problém, když vás podezřívám z toho že svou kampaň neberete vážně a konkurenci vám přitom tvoří chlápek potetovaný od hlavy k patě. Je to skvělá politička, ale ne materiál na prezidenta.

2. Táňa Fischerová

Málokdo z mého okolí by asi čekal že se u mě tak ukrutná pravdoláskařka probojuje tak vysoko, ale těžko proti ní něco mít. V poslanecké sněmovně myslím obstála, ve veřejných věcech se dlouhodobě a konzistentně angažuje, a i když by její sluníčkový světonázor někteří popsali jako “Blbá jak štoudev”, tak je to jediná osoba v české politice které věřím že to myslí upřímně. Nekonfliktní osoba, ale narozdíl od svého jmenovce s propracovaným názorem. Ale i když jsem stále úplně nevyloučil že ji to hodím, její politické názory stojí docela daleko od těch mých. Škoda.

1. Vladimír Franz

Přiznám se, původně po ohlášení jsem byl z Franzovy kandidatury nadšený. Někdo kdo na otázku ohledně pověření vlády s účastní KSČM odpověděl že by se mu to hrubě nelíbilo, ale nemohl by podle Ústavy jednat jinak si získal moje srdíčko. Pak se z toho ovšem stalo “Na červenou nejezdím” a okolo Franze vybublal docela ekl kultíček osobnůstky. Je to exot, se spasitelským syndromem co neumí mluvit na veřejnosti, ale stále ho považuji za nejlepší volbu, protože to je ústavně konformní kandidát který mi není politicky tak vzdálený jako Táňa Fisherová.

Tohle nejsou jediná možná a správná kritéria schválená světovou kabalou židopolitologů. Předpokládám že budete mít svoje vlastní. Štvou vás Franzovy bezobsažné přemoudřelé výroky? Nedivím se vám. Je podle vás Dientsbier jediná možná hráz proti tsunami nahnědlého tekutého fašizujícího neoliberalismu? Prosím. Je Kníže cool? Když to tvrdíte. Byl Fischer ve straně? Byl, jestli to je pro vás téma. Ale volit jděte. Ne z nějaké občanské povinnosti, koneckonců, demokracie nespočívá ve svobodě zvolit si šaška, ale především šašky nevolit, ale proto že jedinou výmluvu na neúčast ve volbách kterou jsem slyšel, bylo, že všichni kandidáti jsou špatní a já nehodlám vybírat ze dvou zel. Takováhle neschopnost rozlišovat a uvažování v absolutnech značí rozpad osobnosti. Když vám uprostřed přípravy misky cereálií dojde poslední mlíko v bytě, tak je to sice nezpochybnitelné Zlo, stejně tak Hitler byl Zlo, ale já si dokážu vcelku dobře vybrat mezi těmito dvěma Zly.

Takže běžte volit a volte toho koho považujete za nejlepšího. Hlavně si nenechte namluvit že musíte volit pro kandidáta XY (Kde X je Jirka a Y Karel), protože jinak přijde tisíc let temna a démoni proniknou na tento svět. Máloco mi poslední dobou zvedlo žluč tak, jako kampaň za strategickou volbu proti Zemanovi a Fischerovi. Jednak neexistuje důkaz že v druhém kole skončí tihle dva, prezidenta volíme poprvé, je příliš nerozhodnutých, nikdo neví co se stane a předvolební průzkumy poslední dva roky stojí za pytel. Druhak nenechte za sebe volit jiné, jejich předvolební průzkumy a strach.

Dost mě překvapuje že se na tomhle FUDu podílí spousta chronických voličů Strany zelených (Karma je děvka). Jednou žadoníte aby lidé hlasovali podle svého svědomí a srdce a pak je strašíte druhým kolem kde nebude z koho vybrat (Ale bude, ze dvou lidí. Viz dva odstavce nazpátek). Tohle není o nějaké “logice většinového hlasování”. Ta je v případě že se snažíte překročit 5% prah pro vstup do sněmovny stejná i pro “logiku většinového hlasování s prahem”. A taky se toho účastní tolik lidí kterým Tina kdysi něco udělala, a tak bojovali proti jejímu hegemonizujícímu diskurzu, ale když jde o vlastního kandidáta, tak ho musíte volit, bububu.

Protože tahle kampaň za kterou stojí hlavně čubka Hollan, je o podpoře vlastních kandidátů, kteří potřebují podporu od vystrašených oveček aby vyhráli. Je to tak neuctivé, neupřímné a urážející. Všiměte si, že to Roithová a Fisherová kradou hlasy Karlovy a Jirkovy, ne naopak. Kdyby chtěli druhému kolu se Zemanem a Fischerem zabránit, tak by mohli urgovat svoje kandidáty aby odstoupili a podpořili Roithovou nebo Fischerovou. To by byl pane státnický čin a nádherné gesto dámám. Ale na to čubka Hollan a jemu podobní nemají. Místo toho si honí svoje fantasma o tom, jak by odstoupení někoho mohlo zvrátit celou volbu. Ne, nemohlo. Jejich představy o tom že se voliči přesunou od jednoho kandidáta k druhému je dost nesmyslná. Neexistují žádné důkazy že by to udělali. A hlavně je na tohle strašlivě pozdě. Předvolební podpora a volební koalice se měly dojednávat někdy v srpnu nebo září, ne týden před volbou, kdy jsou kandidáti vázáni martýriem se sháněním padesáti kilopodpisů a nechtějí zklamat svoje příznivce. Teda, kromě Přemka, Jirky a Karla, ofkóz.

Nenechte se k volbě zastrašit. Nemyslel jsem že to tahle nebohá země ještě někdy zažije. Ale taky jsem si nemyslel že si budu muset před tolika svými známými a kamarády odplivávat.